Jdi na obsah Jdi na menu
 


VERŠE O LÁSCE - 5

VÍTÁM VÁS

_____________________

45657_1375776954012_1383106_n.jpg

_____________________

Přináším Vám pro radost trošku lásky,

abych potěšila Vaše srdíčka.

Představu o lásce jak by asi měla vypadat,

si hezky maluju ale skutečnost je trošku jiná.

Někdy povolím uzdičku fantazii a někdy

překročím hranici tajemna a má fantazie se

dokonale vyřádí. Udělejte si kávu

a pojďte se mnou vplout do říše pohádek a na

 malou chviličku žít v jiném světě. 

PRAVÁ LÁSKA

Kde láska jako růže kvete,

nikdy z cesty nesejdete,

ti se o svou lásku nebojí,

jako dvě hrdličky cukrují.

 

Jeden pro druhého žije tady,

jejich láska nezná zrady,

oni si svou lásku chrání,

jeden druhému splní každé přání.

 

O světě bez lásky nemají zdání,

lásky mají na rozdávání,

jejich domem smích se nese,

celý dům se smíchem třese.

 

Láska to je vzácný dar,

dlouho štěstím září tenhle pár,

životem lehce proplouvají,

protože se rádi mají.

 

Kdekdo by jim mohl závidět,

ten jejich báječný svět,

jejich věčnou lásku,

měli by vyrábět na zakázku.

 

Zakázek by jistě hodně bylo,

všem by se nám dobře žilo,

milovat jeden druhého,

na tom není nic špatného.

 

Dneska láska kamsi mizí,

lidé chovají se k sobě jako cizí,

na citech se už láska nestaví,

proto málokdy se pravá dostaví. 

HNÍZDEČKO LÁSKY

Každá láska věčná není,

z naší zbylo jen vzpomínání,

kdy nosil si mi modré z nebe,

a já milovala jenom tebe.

 

Teď smutek v srdci nosím,

tajně o tvou lásku prosím,

roky marně doufám,

večer z okna smutně koukám.

 

Čekám až se zázrak stane,

někdo kouzelným proutkem mávne,

v tu chvíli budem spolu zase,

jako před tím milovat se.

 

Otevřu ti opět náruč svojí,

naše srdíčka se znovu spojí,

budeš mě jako dřív líbat,

já do očí se ti dívat.

 

Má náruč čeká roky,

jako dřív slyším tvoje kroky,

vím že se jednou vrátíš ke mě,

a jako dřív obejmeš mě.

 

Hnízdečko lásky zůstalo prázdné,

polibky už nejsou žádné,

jen vzpomínky krásný,

na chvíle kdy jsme byli šťastný.

HNUSNÝ SEN

Dneska v noci andělíček,

navštívil můj pokojíček,

obletěl mě třikrát do kola,

až přijde čas, tak mi zavolá.

 

Vykulil na mě ta svá modrá očka,

řekl, že jsem pěkná kočka,

něco vtiskl do mých dlaní,

pošeptal, že splní každé moje přání.

 

Než stačila jsem říct co to je,

zmizel z mého pokoje,

volám za ním "kde jsi"?

slyším už jen, "honem něco přej si"!

 

Hrozně moc bych si přála

aby láska při mě stála,

bez lásky už nechci žít,

chci štěstí v lásce stále mít.

 

Nesměle šeptám svoje přání,

chci podívat se do svých dlaní,

co vložil do nich andělíček,

když navštívil můj pokojíček.

 

 Zlatý čtyřlístek v ruce svírám,

nevěřícně se na něj dívám,

měl ho na krku můj milí,

když odešel před chvílí.

 

Proč anděl mi ho nese,

hlas se mi trémou třese,

 posílá ho tvůj milí aby tě chránil,

když on se tak daleko vzdálil.

 

Náhle slyším jak tu někdo pláče,

probudím se a vedle spí můj miláček,

ze srdce mi spadl kámen,

myslela jsem, že je s ním ámen.

 

Hnusný sen to ale byl,

k smrti mě vyděsil,

za ruku jsem svojí lásku vzala,

abych dál v klidu spala.

ŠKODA LÁSKY

Bez lásky žít se nedá,

to řekne každá žena,

srdce jako kámen a nervy z ocele,

má můj chlap moji přátelé.

 

Roním slzy jako hráchy,

miluje sebe a svý prachy,

nestojí o lásku ani o mě,

život bez lásky je v našem domě.

 

Každý si tu žije jak umí,

jeden druhému nerozumí,

tak to v životě chodí,

proč jiní se za ruce vodí?

 

Kam odešla naše láska,

proč zavřela k lásce vrátka?

Pod jednou střechou dva cizí lidi,

tak to moje srdce vidí.

 

Škoda mládí, škoda lásky,

na duši i na těle mám vrásky,

mládí už je dávno pryč,

od lásky ztratili jsme klíč.

 

Zapadl kamsi až na dno,

jemu je to vážně jedno,

naši lásku nevzkřísí nic,

ta už nevrátí se víc.

 

Zůstaly vzpomínky a smutná žena,

která ze života už nic nemá,

vzpomínky na mládí a lásku,

prohlížím si jen na obrázku.

 

Říct vám ale musím,

že bez lásky se dusím,

jen moje lásky čivaví,

mé srdíčko uzdraví.

SEN O LÁSCE

Kdyby se láska prodávat dala,

prodavačkou lásky bych se stala,

prodávat lásku v růži,

by ocenili právě muži.

 

Zájem o ní byl by jistě,

láska je vždy na prvním místě,

někdy netrvá věčně,

vzpomínky zanechá neskutečné.

 

Tahle kouzelná růže,

láskou nakazit každého může,

ženu, muže, mladí, staří,

kdo přivoní v lásce se mu daří.

 

Žena s ženou, muž s mužem,

milovat se není žádný problém,

s láskou žít bych chtěla,

cítit vůni jeho těla.

 

Změnila bych svět rázem,

každý by miloval jako blázen,

je to můj sen,

změnit život za jediný den.

 

Takovou moc ale nemám,

svým snem se unášet nechám,

láska není na prodej,

tak se mím snem pokochej. 

LUČNÍ KVÍTÍ

Ranní rosa v trávě,

smáčí bosé nohy právě,

ruku v ruce šťastní ale,

spolu kráčíme dále.

 

Milujeme luční kvítí,

papmelišky do dálky svítí,

tolik krásy louka skrývá,

s radostí se na ní každý dívá.

 

Kopretinou ozdobím tvé vlasy,

ona v sobě skrývá tolik krásy,

stejně nevinná jako naše láska,

je malinká sedmikráska.

 

Když usedneme do trávy,

svůj příběh nám louka vypráví,

lehký vánek tiše zpívá,

ráj na zemi tady bývá.

 

Z lásky natrhám ti luční kvítí,

radostí ti oči svítí,

ještě zlatý věnec k tomu,

než půjdeme domů.

 

Naše štěstí, naše láska,

je čistá jako sedmikráska,

prožíváme pohádku mládí,

která ke hříchu  svádí.

 

Láska není hřích ale,

milovat se můžem stále,

naše láska jako luční kvítí,

ať nám celý život svítí.

 

To je naše skromné přání,

aby láska byla k mání,

láska jako to luční kvítí,

ať všem lidem na cestu svítí.

 ZLODĚJ SRDCÍ

Od mala se rádi měli,

potom na sebe zanevřeli,

jednou se ale strhla mela,

každá pro sebe jsme ho chtěla.

 

O chlapa jsme se poprali,

škoda, že jsme ho lépe neznali,

 nohy na ramena vzal,

a šel zas o dům dál.

 

Náš život visel na vlásku,

když prali jsme se o lásku,

potom  jsme přišli na to,

že nám nestál za to.

 

Kam jsme rozum dali,

proč se kvůli němu prali,

proklínáme onu chvíli,

kdy jsme se s ním seznámili.

 

Sliboval nám moře lásky,

pokaždé ale couvnul zpátky,

jeho láska hořkou příchuť měla,

ani jedna z nás to nevěděla.

 

Žádná z nás netušila,

s kým na tom rande byla,

on byl  zloděj lásky,

ukradl jí a pak vrátil zpátky.

 

Jedna druhé vyprávěla,

když ho plné zuby měla,

byl to podvodník a lhář,

za nos obě vodil nás.

 

Lásku sliboval mě i tobě,

chodíli jsme s ním obě,

ani jedna neměla o tom zdání,

že každý den byl pro jednu k mání.

 PUBERŤÁK

Vytoužená dovolená,

mě srazila na kolena,

na kolena padám,

kvůli téhle madam.

 

Zakoukal se do ní dneska,

líbí se mu protože je hezká,

mladá, hezká, štíhlá v pase,

on  do ní zamiloval se.

 

Na její zamilovaný oči,

starý blázen skočí,

chová se jako puberťák,

i když je mu víc než padesát.

 

Připadá mi k smíchu,

kde nechal svojí pýchu,

kde nechal svou hrdost,

udělal velkou blbost.

 

Dávno patříme k sobě,

ty mě a já tobě,

vzpamatuj se lásko moje,

ona nikdy nebude tvoje.

 

Je to  její finta,

každý chlap po ní slintá,

zamotá hlavu všem,

a zmizí jako pára nad hrncem.

 

Je to děva lehká,

pohraje si a pak se všem chechtá,

moc dobře to umí,

proto na ní muži čumí.

 

Naše láska kouzlo měla,

proto tak dlouho vydržela,

vzpamatuj se lásko moje,

já jsem jenom tvoje.

 KOUZELNÁ NOC

Žena je křehká květinka,

to si navždy pamatuj,

opatruj jí jako vzácný poklad,

celý život při ní stůj.

 

To na srdce mi kladli,

abych úctu k ženě měl,

už jako malý kluk,

jsem to každému vyprávěl.

 

Do srdíčka zlatým písmem,

zapsal jsem naše jména,

miluju tě ty můj kvítku,

jednou budeš moje žena.

 

Oči jako poměnky,

jiskřičky lásky v nich,

nemilovat tyhle oči,

byl by velký hřích.

 

V očích hoří plamínky lásky,

které ke hříchu svádí,

milovat ale není hřích,

vždyť jsme oba mladí.

 

Za lásku dáme, všechno co máme,

i když nemáme nic,

 jeden bez druhého nedáme ránu,

 milujeme se čím dál víc.

 

Naše srdce láskou hoří,

ten pocit žena zná,

když najde svou lásku,

potom každá noc je kouzelná.

INZERÁT

Já dám si inzerát,

že hledám lásku akorát,

bude někdo k mání,

pro jednu starší paní.

 

Najde se jeden z vás,

který mě bude mít rád,

může to být on nebo ona,

hlavně když bude hodná.

 

Hledám ženu, hledám muže,

hledám někoho kdo mi pomůže,

překonat bolest a žal,

a půjde se mnou životem dál.

 

Dneska přišlo psaní,

už nemám se zlobit na ní,

miluje mě takovou jaká jsem,

že už milovala mě před časem.

 

A miluje mě stále,

bála se mi to říct ale,

sní o naší lásce každý den,

milovat mě je její sen.

 

Dávno dala mi srdíčko svoje,

teď čeká na to moje,

čekat ale nepřestane,

dokuď moje nedostane.

 

Čtu dál mezi řádky,

že jí mám lásku vrátit zpátky,

milovala mě dlouhá léta,

a na mou lásku čeká.

 

Osud přeje naší lásce,

i když je to po padesátce,

 

jaká je láska mezi ženami,

dnešní noc spát nedá mi.

 

To všechno ukáže čas,

kdy vstoupí mezi nás,

už dlouho se známe,

naší lásce šanci dáme.

 NAŠE LÍPA

Pod naší lípou jsme sedávali,

lásku si vyznávali,

až do rána bílého,

nedělali nic jiného.

 

Svou vůní nás omámila,

když do květů se zahalila,

objal si mě lásko moje,

já řekla budu navždy tvoje.

 

Naše srdce láskou žila,

jako zvony do rytmu bila,

vyzváněly naší lásce,

 když jsme byli na procházce.

 

Tahle lípa všechno ví,

nikomu to nepoví,

prožívala naší lásku, naše štěstí,

za vše naše drahá, děkujem ti.

 

Za ty krásné chvíle,

kdy jsme byli jako rybky čilé,

za vůni tvých květů,

díky tobě, naše láska stále je tu.

 

Naší lípu rádi máme,

na mládí pod ní vzpomínáme,

od té doby se nezměnilo nic,

jen ta lípa, povyrostla víc.

 

Tou naší lipovou álejí,

chodíme na procházky častěji,

až vykvetou zase,

přijdeme vůní pokochat se.

 

Až k zemi větve sklání,

byla svědkem, našeho milování,

dneska já dědeček a ty babička,

ta naše lípa už je taky stařičká.

ZÁPLAVY 2013

Přišla velká průtrž mračen,
 
od hlavy až po paty je každý smáčen,

voda pohlcuje louky, pole, lesy,

je to vážně děsný.

 

Kdo nezačil tohle peklo na zemi,

je to zoufalství a beznaděj věřte mi,

přišla jako nezvaný host do domu,

a zanechala tady pohromu.


Zaplavila domy a vše kolem,

z domu museli jsme utéct honem,
 
je to snad boží trest,

který musíme teď všichni nést.

 

Z řek se voda valí,

proti ní jsme takhle malí,

místo řeky je jezero jedno,

které pohltilo všechno.


Jenom oči pro pláč zbyli všem,

mokrý prázdý byt a nic v něm,

vše co tu bylo už není,

jen v srdci žal a utrpení.


Co jsme komu udělali,

že nás tam nahoře tolik potrestali,

zůstali nám čtyří holé stěny,

až ke stropu promočený.