VERŠE O LÁSCE - 7
VÍTÁM VÁS
_____________________
_____________________
Přináším Vám pro radost trošku lásky
abych potěšila Vaše srdíčka.
Představu o lásce jak by asi měla vypadat
si hezky maluju ale skutečnost je trošku jiná.
Někdy povolím uzdičku fantazii a někdy
překročím hranici tajemna a má fantazie se
dokonale vyřádí. Udělejte si kávu
a pojďte se mnou vplout do říše pohádek a na
malou chviličku žít v jiném světě.
ŠKOLNÍ LÁSKA
Asi budeš se mi smát,
až řeknu že tě mám rád,
s námi mám velké plány,
hluboko v srdíčku uschovány.
Miluji tě lásko moje ,
srdce mé jednou bude tvoje,
vzpomínám na školní léta,
mé srdíčko stále čeká.
Od školních let se známe,
jen k sobě daleko máme,
osmělím se trošičku,
a půjdu hledat cestičku.
Možná zvolil jsem tu správnou,
v životě nehledám žádnou,
mé srdce patří jenom jí,
protože jí stále miluji.
Srdce na dlani ti lásko nesu,
trémou se už od rána třesu,
o tvou lásku prosí,
ten co ti růže na práh nosí.
Miluji tě lásko taky,
jen před tebou klopím zraky,
stydím se ti tohle říct,
že miluji tě čím dál víc.
Naše srdce po lásce prahnou,
překážku už nemáme žádnou,
splnilo se naše přání,
o kterém neměl nikdo zdání.
Díky tobě jsme teď spolu,
sedíme u jednoho stolu,
milujeme se v posteli,
vždy když srdíčka zavelí.
Ruku v ruce životem jdeme,
za naší lásku bojujeme,
aby byla věčná,
i když se zdála neskutečná.
DOMOV
Domov je kolébka lásky,
domov je kam vracím se zpátky,
domov je mou rodnou stájí,
domov je tam, kde mě rádi mají.
Domov je pohádka mládí,
domov je to co máme rádi,
domov je ráj na zemi,
to kamarádi věřte mi.
Jak rád se domů vracím,
vždy když naději ztrácím,
na bolístku vždy má lék,
maminka i tatínek.
Domov je prostřený stůl,
a na něm zlatý důl,
tam mi najíst dají,
tam se o mě postarají.
Domov je máma a táta,
mámina tvář rozesmátá,
domov je pohoda a šťastné chvíle,
za to patří dík mé mamince milé.
Na domov zůstanou vzpomínky krásný,
na chvíle kdy jsme byli šťastný,
domov je kus mého mládí,
domov ke vzpomínkám svádí.
Až jednou nebude máma a táta,
bude to pro mě veliká ztráta,
zůstanu sám jako kůl v plotě,
bez lásky a o samotě.
KRÁLOVNA SEXU
Oči hluboké jako tůně,
každý muž hned po ní stůně,
její tělo podobá se lani,
žádná žena nemá na ní.
Tahle svůdná kráska,
s muži to umí zkrátka,
je to šelma dravá,
každého hned má ráda.
Sklenku vína nabídne mu,
a hned přisedne si k němu,
svůdné tělo lásku žádá,
do srdíčka se mu vkrádá.
Ovine se jako zmije,
a hned jeho lásku pije,
odhalí své bujné vnady,
lásku chce hned a tady.
V lásce svíjí se tu nahá těla,
pokaždé to takhle dělá,
potom zachová se jako saň,
z lásky vybere svou daň.
Jako královna sexu odkráčí,
o pár tisícovek bohatší,
zapálí si cigáro,
a jde zase vydělávat na fáro.
Takhle životem kráčí,
má všechno co se jí páčí,
má vše po čem touží,
umí to se všemi muži.
Prodává svou krásu,
peněz má už plnou kasu,
pořád jí to nestačí,
chce být ještě bohatší.
Sex je její chleba,
bez kterého žít se nedá,
sex je života koření,
sex je lásky znamení.
Od večera do rána,
je pro muže zadána,
ve dne spinká jako andílek,
kdo by to byl do ní řek.
Je to velmi zvláštní,
proč propadla téhle vášni,
jinak je to skvělá žena,
která žádnou chybu nemá.
2014
Krásný Silvestr 2013
VÁNOČNÍ ČAS
Už přichází Vánoční čas,
který probudí lásku v nás,
najednou se všichni rádi máme,
na každého se usmíváme.
Atmosféra je to zvláštní,
o Vánocích všichni po lásce lační,
jsou to nejkrásnější svátky v roce,
proto tolik těšíme se na Vánoce.
Kouzlo Vánoc už tu brzy bude,
Vánoční stromek rozsvítí se všude,
večeřet budeme stejně jako loni,
a Ježíšek u dveří zvonit.
V tu chvíli rozzáří se dětské oči,
hned rozbalovat dárky skočí,
jejich radost nezná mezí,
každý dárek mi ukázat běží.
Nálada ten večer byla skvělá,
láska náš dům provoněla,
proč ale jenom Vánoční čas,
na pár dní probouzí lásku v nás?
Potom uloží se k zimnímu spánku,
láska na celý rok zavře branku,
stejně jako v každém roce,
lásky se dočkám až na Vánoce.
Díky za ten jediný den,
za rok zase splní se mi sen,
být ve vaší blízkosti,
srdíčko mi bude plesat radostí.
BAROVÁ TANEČNICE
Na chvíli ukázat své tělo,
asi zase by to chtělo,
jsem barová tanečnice,
která v mužích zapaluje svíce.
Je to má práce každodenní,
nic špatného na ní není,
radost chlapům dělám,
když do naha se svlékám.
Být tanečnicí byl můj sen,
nahotou muže provokovat jen,
moc se mi to líbí,
když muži po mě šílí.
Každý den striptýz dělám,
muže ze židle zvedám,
mohou na mě oči nechat,
když se začnu svlékat.
Ještě neviděli ani půlku,
už jim lezou oči z důlku,
až odhalím krásu svého těla,
nálada tu bude skvělá.
Každá barová tanečnice,
otevírá mužům srdce,
ukáže svou krásu bez závoje,
život tanečnice nádherný je.
KAMARÁDKA OPIČKA
Chuť k pití stoupá,
vím, že jsem hloupá,
sama sobě vinu dávám,
že teď ráno sama vstávám.
Za nos jsem tě vodila,
s kámoškou pít chodila,
čím dál víc teď piju,
pro pití jen žiju.
K lahvi jsem se přisála,
až do dna jí vyžahla,
podlamují se mi kolena,
že mám dost, to znamená.
Teď svou opičku léčím,
tím že tady brečím,
slzy smývají hříchy moje,
chci být zase tvoje.
Smutek utápím pitím,
protože se špatně cítím,
Bože dej mi sílu,
ať unesu tuhle tíhu.
Dlouho už jí sebou vleču,
nikam před ní neuteču,
každý den se ke mě vrací,
sama v sobě už se ztrácím.
Mám jednu věrnou kamarádku,
ta je se mnou od začátku,
když postaví se přede mě,
je nám spolu příjemně.
Život bych za tebe dala,
ty moje lahvinko malá,
v tobě utápím svůj žal,
s tebou půjdu životem dál.
RŮŽE Z LÁSKY
Roky životem kráčím,
sám sobě si stačím,
najednou přišla změna,
do života vstoupila mi žena.
Život mi naruby obrátila,
byla neuvěřitelně milá,
ona jako jedna z mála žen,
dostala mě do kolen.
Před touhle ženou smekám,
zároveň i na kolena klekám,
z lásky přináším jí růže,
a ptám se, jestli si mě vzít může.
O ruku tě prosím moc,
láskou naplním každá noc,
jsi můj poklad na světě,
nikdy nikomu nedám tě.
Moje štěstí, můj celý svět,
moje láska, můj nejkrásnější květ,
snubní prsteny už máme,
jeden druhému ho odevzdáme.
Až ona chvíle přijde,
já budu celá v bílém,
bude to náš velký den,
určitě se budeme líbit všem.
Zanechá v nás vzpomínku,
na jedinečnou chvilinku,
jen na nás bude záležet,
jaký si vytvoříme svět.
Plný štěstí, plný lásky,
bude věčný, bez nadsázky
nic hezčího na světě není,
než láska, cit a pochopení.
BLÁZNIVÉ NÁPADY
Nervy mi to drásá,
kam poděla se moje krása,
kde nechala jsem mladá léta,
co mě tady ještě čeká?
Bože vrať mi moje mládí,
ten čas, kdy jsme se měli rádi,
vrať zpátky, co mi život vzal,
vrať zpátky, lásku kterou mi dal.
Vrať mi zpátky co odnesl čas,
vrať zpátky mojí mladou tvář,
vrať mi alespoň dvacet let,
a hned mě víc bude bavit svět.
Kdyby se vše vrátit dalo,
žít by znovu za to stálo,
vím, že je to naivní přání,
které je jen k pousmání.
Občas mám bláznivé nápady,
svůj život obracím si naruby,
plním si svá přání a touhy,
chci žít život hodně dlouhý.
Na to kolik je mi let,
líbí se mi tenhle svět,
vůbec necítím se na ně,
má duše připadá si ještě mladě.
Pohled do zrdcadla ukazuje,
že už dávno třikrát dvacet mi je,
a ještě pár roků přidat musím,
přesto jako dvacítka žít zkusím.
Mám ještě velké plány,
když Bůch zrdavíčko ještě dá mi,
dá mi ještě dlouhé žití,
abych s vámi mohla býti.
Už ne hezká jako za mlada,
lítost mě občas přepadá,
proč už tomu není tak,
proč roky změnily mou tvář.
Člověk smířit se s tím musí,
i když ho to často dusí,
chtěla bych býti zase,
mladá a v celé své kráse.
SPÍCÍ PANNA
Chodí jako spící panna,
tahle vlastnost je jí daná,
života v ní vyhasíná,
je bledá jako stěna.
Radost do života by to chtělo,
tancem rozvlnit její tělo,
dám jí pohár vína, pohár lásky,
budu hladit její vlásky.
Při poháru vína,
své srdce otevírá,
zeď smutku boří,
mé srdce láskou hoří.
Konec smutku jedné krásky,
prožíváme dny plné lásky,
dny plné lásky, plné štěstí,
zapoměla na své dětství.
Miluju její krásné očí,
jejich pohled ke štěstí mi stačí,
jsem na vrcholu blaha,
zatím se ještě zdráhá.
Ke štěstí stačí málo,
udělat krok za to stálo,
ze spící panny je dáma,
každý den všemi milována.
FALEŠNÁ ZMIJE
Jsem studna uzavřená,
ten pocit nikdo nezná,
plná vzteku a emocí,
přemýšlím o všem do noci.
Až na dno studny padám,
důvěru k nikomu nemám,
smutek dohání mě k slzám,
kámošku žádnou nemám.
V smutku utápí se moje duše,
klesá ke dnu jednoduše,
až jednou odrazím se odedna,
už mě kámoška nepozná.
Mé city budou jako kámen,
s přátelstvím bude ámen,
ranila mé srdce, duši,
bude to mít mnohem těžší.
Zrada ta se nevyplácí,
už mě kámoška ztrácí,
ztratila mě jako klíče,
které už nenajde více.
Zamkla navždy srdce mé,
které zůstalo zraněné,
časem jistě vyléčí se,
pro ní už ale nikdy více.
Špatná kámoška to byla,
mé srdíčko poranila,
na upřímnou si jen hraje,
jako zmije falešná je.
LAKOMEC
Sám životem kráčím,
sám sobě si stačím,
sám si rady dávám,
sám v posteli spávám.
Samotář jsem věčný,
nezajímají mě už slečny,
mají velké nároky,
stáhly by ze mě kalhoty.
Nemám o ně zájem,
platil bych zase nájem.
s takovou jsem chodil,
kamarád mě ale vysvobodil.
Žádnou takovou nechci,
život bez ženy je hezčí,
říkají, že jsem lakomec,
a sám zůstanu nakonec.
Peněz mám až do stropu,
v srdci prázdno a samotu,
tak to v životě chodí,
když někdo na penězích sedí.
Šanci mám ještě jednu,
najít si starší ženu,
protože jsem lakomec,
sám jsem zůstal nakonec.